Základní péče

Vývojová stádia růstu psaOdčerveníOčkováníProřezávání zubůNácvik čistotyNácvik na novinyNácvik k venčeníJedovaté rostlinyVýběr hračekPéče o očiPéče o ušiPéče o drápkyPéče o chrupČištění zubůPéče o srstDlouhá srstHedvábná srstKudrnatá srstHladká srstHrubá srstKoupání psaPéče o tlapky v ziměSrovnávací tabulka věku psa s věkem člověkaPříznaky stárnutíZdravotní příznaky


Pes je společenské zvíře, které je odpradávna zvyklé žít ve skupině. Dříve žili psi ve smečkách, dnes jim smečku nahrazuje lidská rodina. Domestikace psa poznamenala a připoutala jej k člověku.

Člověk si psa pořizuje coby přítele, kamaráda pro sebe a pro děti, společníka ke sportovním aktivitám a k ochraně. Pes slouží člověku celý svůj život, bezmezně ho miluje a je mu oddán na milost i nemilost. Je tedy na nás, lidech, abychom se psům za jejich služby odměnili svou péčí, pozorností a láskou.

Pes se v průměru dožívá 10ti až 15ti let. Než si psa pořídíte, musíte si uvědomit, že toto je doba kterou se o psa musíte starat. Pes na vás bude po celou dobu svého života závislý a bude chtít trávit co nejvíce času právě s vámi. S pořízením psa musí bezpodmínečně souhlasit všichni členové rodiny, pes se stává její součástí. Nemalé jsou také náklady na pořízení psa a je potřeba si uvědomit, že do psa budete i dále investovat. Vybavení pro psa, výživa, očkování, veterinární prohlídky, pojištění a daně z držení psa vás ročně budou stát okolo 10 000 Kč.

Pokud jste rozhodnuti si pořídit štěně a váháte jaké plemeno je pro vás nejvhodnější, máme pro vás pár rad. Nikdy nehleďte na cenu štěněte. Je důležité vědět, že každé plemeno se chová specificky. Jsou plemena, která jsou temperamentní a potřebují více pohybu apod. V tomto ohledu není důležitá velikost plemene.

Další věc, kterou je potřeba si ujasnit, je k čemu chceme psa využívat, zda k práci, sportu, nebo výstavám a která činnost bude převládat. Přestože existuje mnoho plemen psů, někteří lidé se rozhodnou pořídit si křížence. Hlavním důvodem bývá nízká pořizovací cena psa. Při výběru křížence je dobré znát oba rodiče štěněte, abyste měli alespoň malou představu o tom, do jaké podoby a velikosti pes pravděpodobně vyroste a jaké bude mít charakterové vlastnosti.

Fenky bývají zpravidla přítulnější než psi, dříve si vytvářejí pevný vztah se svým majitelem a také jejich výchova je mnohem snadnější. Jejich nevýhodou je však hárání, které přichází obvykle jednou za 6 měsíců. Pes bývá dominantnější, temperamentnější a samostatnější, při jeho výchově je naprosto nutná důslednost.

Vývojová stádia růstu psa

  • 0 až 2. týden – štěňata se rodí slepá, hluchá a nemají ani čich. V tomto období má štěně silně vyvinutý sací reflex a většinu dne spí a saje mléko od matky. Také se dokáže přesunout na krátkou vzdálenost lezením, ale ještě neumí chodit ani se postavit. Oči se štěňátku otevírají kolem 12 dne, ale zpočátku je jejich zrak ještě slabý.
  • 2. až 3. týden – štěně začíná chodit a je schopno samo močit a vyprazdňovat se. V předchozím období u tohoto musela asistovat fenka, která je k tomu stimulovala olizováním pohlavního orgánu a konečníku. Kolem 20 dne věku štěněte začíná fungovat sluch a čich. Je prokázáno, že v tuto dobu je vhodné se štěňaty lehce manipulovat, občas je vzít do ruky, štěně je v tomto případě vystavováno lehkému stresu a pro pozdější dobu je lépe vybaveno ke zvládnutí jiných stresových situací.
  • 3. až 12. týden – v této době by měla nastat postupná socializace štěněte, což znamená častější kontakt s člověkem, která je důležitá pro jeho pozdější život v nové lidské smečce.
    Okolo 4 týdne stáří štěněte se čich, zrak a sluch stává vyvinutějším. Štěně začíná reagovat na silnější zvukové podněty, matka v tomto období začíná štěňata usměrňovat vrčením. V tomto období již štěňata vykonávají svou potřebu mimo pelech. Jsou již také schopna začít přijímat tuhou potravu. Štěňata si začínají spolu hrát.

  • Okolo 5 týdne po narození již při svých hrách na sebe cení zuby, honí se spolu a začínají nosit v tlamě předměty. Mějme na paměti, že v této době je nutný častý kontakt chovatele a štěňat, aby proběhla řádná socializace, tolik důležitá pro jejich další život mezi lidmi.
  • 6. až 8. týden – v tomto období štěně obvykle odchází od matky a sourozenců do nového domova. V novém domově musí štěně okamžitě pochopit, kdo je v rodině pánem, musí se naučit rozlišovat hierarchii rodiny.
  • 3. až 6. měsíc – toto období je ideální k postupnému výcviku psa a také k vyčlenění jeho postavení v nové rodině. V tomto období je štěně dobře tvárné a za úplatu (pamlsek) je schopno vykonávat to, co po něm požadujeme. Nezapomeňme také na slovní pochvalu s patřičnou intonací v hlase. Intonace našeho hlasu je pro komunikaci se psem velmi důležitá. Štěně se brzy naučí, podle našeho hlasu rozpoznat, co je špatně a co je dobře.
  • 6. až 12. měsíc – toto je jistě pro vás, a hlavně nezkušené majitele, nejobtížněji zvládnutelné období soužití s vašim psem. Pokud jste v předcházejícím období ve výchově nic nezanedbávali, podaří se vám zvládnout toto období zvládnout s menšími obtížemi. V tuto dobu určitě poznáte, kde jste kladli na výchovu menší důraz. Váš pes totiž určitě provede nejeden pokus o to, aby povýšil své postavení v hierarchii vaší smečky (rodiny). Při těchto jeho pokusech musíte být velmi důslední, váš kamarád musí pochopit, že jeho snahy jsou zbytečné. Nic však netrvá věčně a toto období skončí, než se nadějete. Neřešte to tím, že se svého nového kamaráda zřeknete díky jeho dospívání a zbavíte se ho.
  • od 1 roku – v tomto období se pes již zklidní, tělesně je již dospělý, jeho charakterové vlastnosti jsou již plně vyvinuty, ale je nutné je stále upevňovat, neboť úplně se stabilizují až kolem 3. roku věku.

Odčervení
Většina štěňat má škrkavky, které je nutné pravidelně odstraňovat. První odčervení se provádí zhruba ve třetím týdnu života štěněte a po třech týdnech je vhodné tuto kůru opakovat až do věku patnácti týdnů věku. Další odčervení se doporučuje ve věku šesti měsíců, dvanácti měsíců a u dospělých psů pravidelně jednou až dvakrát ročně. V případě příznaků výskytu parazitů okamžitě.

Očkování
Štěně je nutné očkováním chránit před některými nemocemi, které mohou ohrozit jeho zdraví a někdy dokonce i jeho život. Mezi tyto choroby patří psinka, parvoviróza, leptospiróza, infekční hepatitida, coronaviróza a vzteklina.

Prořezávání zubů

  • 3-6 týdnů – mléčné zuby – špičáky, řezáky, první tři premoláry
  • 4 měsíce – mléčné zuby – čtvrté premoláry, trvalé zuby – třenové čtyřky, střední řezáky
  • 5-6 měsíců – trvalé zuby – krajní řezáky, špičáky, první tři třenové zuby, první stolička
  • 6-8 měsíců – druhá stolička ve spodní čelisti

Při prořezávání trvalého chrupu má štěně stejné problémy jaké známe u dětí, tedy otoky, záněty dásní a bolest. Projeví se to jejich neklidem, odmítáním potravy nebo slintáním. Je vhodné v tomto období dát štěněti k okousávání nějaký tvrdý předmět, čímž se zmírní bolest dásní a urychlí se vypadávání mléčných zubů.

Někdy se stává, že trvalé zuby nemohou vytlačit zuby mléčné. Trvalé zuby jsou již částečně prořezány, ale mléčné zuby ještě dobře drží v dásni. V tomto případě se poraďte s veterinářem, jestli není vhodné mléčné zuby vytrhnout.

Nácvik čistoty
S nácvikem čistotnosti je nejlépe začít ihned po odběru štěněte. Štěně většinou potřebuje vykonat svou potřebu po probuzení nebo po jídle. Pokud máte zahradu a trávíte většinu času doma, máte nejlepší předpoklady k tomu, aby se štěně naučilo vykonávat potřebu mimo dům co nejdříve. Pokud bydlíte v bytě, musíte se rozhodnout, jestli nejprve budete učit štěně chodit na noviny v bytě nebo hned od začátku zahájíte nácvik čistoty venčením. Občas se štěněti stane nehoda i v bytě. Nikdy ho však za to netrestejte, mohlo by to mít nežádoucí následky. Na každém štěněti jsou, předtím než vykoná potřebu, patrné určité signály. Často je to očichávání podlahy v kruhu. Mezi tímto varovným signálem a vykonáním potřeby uplyne většinou jen velmi krátká doba. Proto byste si měli těchto známek všímat. Časem je jistě velmi dobře rozpoznáte. Naučte také svého psa vykonávat potřebu na povel. Později to jistě oceníte. Když se štěně chystá vykonat potřebu na vámi určeném místě, vyřkněte povel, např. „čůrej“ nebo „udělej loužičku“. Když štěně potřebu vykoná, pochvalte je. Není důležité, jak váš povel bude znít, avšak je nutné, aby byl pokaždé stejný.

Nácvik na noviny
Pokud je štěně v ohrádce, patrně si k vykonání potřeby vybere koutek v protilehlém rohu pelíšku. Připravte tam štěněti noviny.
Jakmile zaznamenáte některý ze signálů, štěně ihned vezměte a odejděte s ním ven. Štěně nenoste, nechte je běžet za sebou, aby poznalo cestu. Za vykonání potřeby venku je pochvalte.
Pokud štěně volně běhá po bytě, vyberte místnost bez koberce, kde štěně nějakou dobu můžete nechat. Celou podlahu pokryjte novinovým papírem, a až si štěně vybere své místo, ostatní papíry odstraňte. Štěně by mělo chodit stále na stejné místo. Postupně novinový papír přesunujte směrem ke dveřím, později až za dveře, a nakonec jej úplně odstraňte.

Nácvik k venčení
Nejlepší způsob nácviku čistoty je zůstávat se štěnětem nějakou dobu doma. Choďte s ním ven vždy, když se probudí, po jídle nebo po ukončení aktivity. Vysledujte co nejdříve, jaké štěně vysílá signály, když chce vykonat potřebu a vždy, když se k tomu chystá, běžte s ním ven. Vyřkněte povel, počkejte se štěnětem a po vykonání potřeby, na vámi určeném místě, štěně pochvalte.

Jedovaté rostliny
Některé rostliny, které se vyskytují ve vaší zahradě i domácnosti mohou být pro psa jedovaté. Mohou psovi způsobit nejen podráždění kůže nebo sliznice, ale i otravu, či dokonce přivodit smrt. Měli byste proto znát všechny rostliny, které se v okolí psa vyskytují, a ty nebezpečné odstranit.

  • Áron, Azalka – listy
  • Anglický ořech, černý ořech – skořápka
  • Amarylis – cibule
  • Břečťan – plody
  • Cesmína, Čemeřice nachová
  • Durman – semena
  • Divizna, Diefenbachie – šťáva z listů a stonků, Dřišťál
  • Filodendron – listy
  • Gloriosa
  • Houby – kalich
  • Jmelí – bobule
  • Jablko – semena
  • Kapradiny, Konvalinka – cibule
  • Kopřiva, Korálovník – všechny části rostliny, zvláště plody
  • Kosatec – cibulka
  • Kroton – mléčná bílá šťáva
  • Lopuch – květenství
  • Lilek černý, Lekníny
  • Měsíček, Meruňka – semena
  • Mandle – semena
  • Narcis – cibulka
  • Náprstník – celá rostlina
  • Oměj, Oleandr – listy, kůra, stonek
  • Pivoňka, Primulka – listy na dotek
  • Pryskyřník, Poinsetia
  • Reveň, Rododendron, Routa
  • Škumpa orobincová
  • Tis – jehličí, kůra, semena
  • Tabák – listy
  • Trnová koruna – šťáva z listů
  • Trnovník akát, Tulipán – cibulka
  • Třešeň – semena
  • Vánoční hvězda – mléčná bílá šťáva
  • Vistárie, Višeň – semena
  • Zimostráz

Výběr hraček
K dobrému vývoji každého štěněte patří hra. Nejlepší variantou samozřejmě je, když si se svým pejskem hrajete vy, jeho majitel. Avšak jsou chvíle, kdy zrovna nemáte čas nebo pes musí zůstat sám doma, a štěně si musí hrát samo. K tomu mu ovšem musíte obstarat hračky, protože jinak si ke hraní a kousání najde v domácnosti něco sám.

Každá hračka však není pro vašeho čtyřnohého miláčka vhodná, je důležité se zamyslet nad jejich výběrem. Na trhu je velmi mnoho speciálních hraček, které jsou vhodné nejen pro štěňata, ale mají je ve velké oblibě i dospělí či starší psi.

Bezpečnost hračky závisí na velikosti plemene. Každý pes má jinou velikost ústní dutiny a je potřeba dbát na to, aby hračku, kterou zvolíte, nemohl váš pes spolknout. Většina hraček je totiž vyrobena z nestravitelného materiálu. Většina psů má ráda hru s míčkem, ale nikdy nedávejte svým psům míčky příliš malé. Oblíbené mezi psy jsou také pískací hračky, ale u větších plemen je dobré je využívat pouze jako pomůcku při výchově psa, protože tyto hračky jsou většinou z měkkého materiálu. Pes je může roztrhat a některé části spolknout, což pro něj rozhodně není zdravé. Také si uvědomte, že tyto hračky vyluzují zvuky, které vám mohou být nepříjemné i když vaše štěně z nich má obrovskou radost.

Hračka by měla být vyrobena z pevného materiálu tak, aby ji pes nemohl rozkousat, ale nesmí být až tak tvrdá, že by mohla psa poranit při okusování. Pes dokáže hračku dlouho a intenzivně žvýkat, proto musí být vyrobena ze zdravotně hygienického nezávadného materiálu. Povrchová úprava hračky nesmí být taková, aby se z ní při žvýkání uvolňovaly toxické látky. Hračka také nesmí být složena z několika dílů, které by pes mohl spolknout. Velmi nevhodné jsou pro psa hadrové hračky, které brzy roztrhá.

Ač se vám to může zdát zanedbatelné i tvar hračky je při výběru velmi důležitý. Hračka nesmí mít ostré hrany, nevhodně tvarovaná hračka se také může psovi vzpříčit mezi zuby a pes může zpanikařit.

Péče o oči
Zvláštní péči o oči zasluhují krátkolebá plemena, jako je například mops, protože mají sklon k slzení očí. Také psům, kteří mají převislá spodní víčka, jako je baset či boxer, je nutné denně odstraňovat oční sekret. Oční koutky můžete otřít jemným, neparfémovaným ubrouskem nebo papírovým kapesníčkem, který navlhčíte borovou vodou. Očistěte psovi také okolí očí, protože zde ulpívají slzy a vytváří zde nehezké stopy.

Péče o uši
Kontrolujte psovi pravidelně uši. Podívejte se mu dovnitř a pokud uvidíte větší množství ušního mazu, musíte je vyčistit. Největší péči potřebují plemena, která mají dlouhé, převislé uši. U těchto psů se vstup do zvukovodu snadno zanáší nečistotou a stává se tak živnou půdou pro bakterie a plísně.

K čištění nikdy nepoužívejte vatové tyčinky, mohly by psovi způsobit poranění. Uši čistěte vatovým tamponem nebo měkkým papírovým ubrouskem na který nakapete dětský olejíček. Ve speciálních prodejnách nebo veterinárních ordinacích lze také koupit speciální přípravky pro čištění uší. Chloupky, které rostou uvnitř zvukovodu je nutné opatrně vystřihnout, odumřelé chlupy lze vytrhat prsty.

Péče o drápky
Psům, kteří se pohybují převážně na tvrdém povrchu, jako je asfalt nebo dlažba, se drápky obrušují samy a většinou je není potřeba zkracovat. Zvýšenou pozornost drápkům věnujte jednak malým plemenům, která svou malou vahou nevyvíjí při chůzi na tlapky dostatečný tlak a drápky se tak nemohou obrušovat a dále dlouhosrstým plemenům, u kterých drápky nejsou vidět. Přerostlé drápky poznáte podle toho, že se při došlapování ohýbají na zem. Také pokud je slyšitelné klapání drápků při chůzi psa, je nejvyšší čas je ostříhat. Těm z vás, kteří nemají se zkracováním drápků žádné zkušenosti doporučujeme, aby vás tomuto úkonu naučil odborník. Drápky psovi také můžete nechat zkrátit u veterinárního lékaře.

Péče o chrup
U psů se nevyskytuje zubní kaz tak často jako u lidí, ale mají větší sklon k zánětu dásní, který může způsobit, že zub nedrží v dásni pevně. Nejvíce náchylná k onemocněním chrupu jsou společenská plemena a psi, kteří jsou krmeni měkkou stravou. U psů, kteří jsou krmeni např. konzervovanou potravou, se častěji vyskytuje zubní kámen. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání různé žvýkačky, které zabraňují tvorbě zubního povlaku a zubního kamene.

Na péči o chrup je zapotřebí psa navykat již od útlého štěněčího věku. Chrup kontrolujte svému psovi minimálně jednou za měsíc a pokud objevíte zubní kámen, nechte jej veterinárním lékařem odstranit.

Čištění zubů
k čištění používejte výhradně pomůcky, které jsou určeny pro psy

  • otevřete psovi tlamu zuby čistěte ze všech stran, nejvíce pozornosti věnujte okolí dásní, kde se vytváří zubní kámen
  • zpočátku k čištění můžete použít zubní kartáček, později vám možná bude lépe vyhovovat kartáček na prsty
  • zuby čistěte velmi opatrně
  • vyplachovat psovi tlamu není zapotřebí

Péče o srst
Péči o srst přivykejte psa již od štěněte a to nejlépe formou hry. Pokud jste si vybrali dlouhosrsté plemeno, věnujte jeho srsti pravidelně alespoň jednu hodinu denně. Pokud chcete dlouhosrstého psa předvádět na výstavách, je zdravá a upravená srst jedním z důležitých předpokladů jeho dobrého hodnocení. U některých plemen byste stříhání a úpravu srsti měli přenechat odborníkům. Pokud však nechováte výstavního psa, není to nutné.

Dlouhá srst
Psa s dlouhou srstí stačí vykoupat dvakrát ročně a to nejlépe na jaře a na podzim. V zimních měsících psa nekoupejte vůbec. Srst pročesávejte nejprve proti a teprve potom po srsti. V místech, kde má pes slabiny česejte srst jen po směru růstu. V období línání vyčesávejte psa častěji. Srst nejprve vyčesejte kovovým hřebenem a vykartáčujte kartáčem s dlouhými štětinami. Na česání srsti pod bradou, ocasem a za ušima se nejlépe hodí hustý hřeben. Na velmi hustou srst, jakou má např. bobtail, můžete použít silný drátěný kartáč nebo hřeblo s ohnutými drátky.

Hedvábná srst
Tento druh srsti vyžaduje velmi mnoho péče. Pokud péči zanedbáváte, srst se brzy znečistí a zplstnatí. Tato srst vyžaduje častější koupání, asi tak jednou za tři měsíce. Výstavním psům se srst natáčí na papírové natáčky a olejuje. Srst pročesávejte jemně kovovým hřebenem, poté je ještě jednou učešte jemným hřebenem a vykartáčujte kartáčem s dlouhými štětinami.

Kudrnatá srst
Tento druh srsti prakticky nelíná, na druhé straně vyžaduje zvýšenou péči v podobě častějšího koupání a pravidelného stříhání. U štěňat se první stříhání provádí zhruba ve věku patnácti týdnů. Tato srst vyžaduje pravidelné kartáčování.

Hladká srst
Péče o tento typ srsti je nejjednodušší. Postačí ji občas vytřít vlhkým hadříkem, který srst zbaví prachu nebo přejet gumovou rukavicí. Jednou týdně vykartáčujte srst hřebílkem nebo rukavicí s přírodními štětinami. U plemen s delší hustou srstí k česání použijte hřeben a štětinový kartáč. Po vykartáčování lze srst vyleštit jelenicí. Psa koupejte v případě, že zapáchá, většina nečistot jde odstranit vykartáčováním. V případě potřeby můžete také psovi osprchovat pouze nohy a břicho bez použití mycích prostředků.

Hrubá srst
Tento druh srsti je nutné často a pravidelně česat a kartáčovat. Pokud se srsti nevěnuje dostatek péče, zplstnatí. Srst vyčesejte kovovým hřebenem a poté vykartáčujte kartáčem s dlouhými štětinami. Většinu plemen s tímto druhem srsti je potřebné trimovat. První trimování u štěňat provádějte nejdříve ve čtyřech měsících věku.

Koupání psa
Psa je nutné vykoupat, pokud je špinavý nebo zapáchá. Některou nečistotu, jako např. bláto, lze po zaschnutí odstranit vykartáčováním. Některým psům stačí koupel dvakrát ročně, jiný pes potřebuje koupel častěji. Příliš časté koupání zbavuje srst psa přirozené mastnoty a ta pak není tolik odolná proti vlhku. Současně s koupáním vyperte psovi vybavení jeho pelíšku.

Poprvé psa vykoupejte nejdříve ve věku šesti měsíců. Nikdy psa nekoupejte, pokud je venku chladné nebo vlhké počasí. Při koupání psa používejte vždy přípravky, které jsou určeny speciálně pro psy.

Péče o tlapky v zimě
Nezapomeňte, že v zimě je nutné také věnovat zvýšenou péči i psím tlapkám. Solené silnice, velké teplotní změny na povrchu kůže, které jsou vyvolané přechodem z teplého prostředí na promrzlý chodník nebo do ledové kaše, mohou způsobit vážné kožní problémy.

Než se psem vyjdete ven, je vhodné namazat mu tlapky (musí být bez zranění) speciální mastí, lékařskou vazelínou nebo indulonou. U psů, kterým prorůstá srst mezi prsty je ideální ji vystříhat. Po návratu z procházky je třeba tlapy omýt vlažnou vodou, pečlivě vysušit a znovu ošetřit výživnou nebo zklidňující mastí (může být i kvalitní sádlo). Pokud má pes na tlapce zranění, můžete použít speciální „botičky“ vhodné velikosti.

Srovnávací tabulka věku psa s věkem člověka
Ať už je to pro každého chovatele jakkoli těžké, musí si uvědomit, že jeho psímu příteli přibývají roky rychleji než lidem. Pes se průměrně dožívá věku 12ti let, přičemž malá plemena se zpravidla dožívají věku vyššího než plemena velká. Pes potřebuje lásku svého pána i ve stáří. Je potřeba se snažit, aby se pes dožil co nejvyššího věku v plné svěžesti a zdraví. Je potřeba mu zachovat spokojený domov, projevit mu zvýšenou péči a věnovat mu mnoho citu. Na poslední etapu psího života se dívejte klidně a snažte se získat co nejvíce z času, který vašemu společnému soužití zbývá. Je zbytečné předem odepisovat roky života, které ještě mohou být pro vás a pro vašeho čtyřnohého přítele velmi příjemné.

Pes Člověk
1 rok 15 let
2 roky 21 let
3 roky 27 let
4 roky 32 let
5 let 37 let
6 let 42 let
7 let 47 let
8 let 51 let
9 let 55 let
10 let 59 let
11 let 65 let
12 let 69 let
13 let 75 let
14 let 83 let

Příznaky stárnutí

  • srst na obličeji psa a na tlapkách začíná šedivět
  • pes je méně aktivní, při chůzi a běhu začíná být pomalejší, cvičení jej začíná unavovat
  • pes přijímá menší množství stravy
  • jak pes ztrácí zrak a sluch, může ignorovat vaše volání a jiné signály
  • pes častěji a déle spí

Zdravotní příznaky
Pokud zpozorujete u psa některý z těchto příznaků, nechte jej co nejdříve vyšetřit veterinárním lékařem, protože mohou předznamenávat nějaké vážnější onemocnění

Příznaky Možné příčiny
Ztráta chuti k jídlu, změny v ústní dutině Absces, zánět dásní, poranění tlamy
Výskyt cyst, bulek, tukových nádorů Nádory nezhoubné i zhoubné
Špatný zrak, oční změny Zákaly čočky, ztráta zraku
Lupy, lysá místa v srsti Hormonální potíže, špatná funkce štítné žlázy
Obezita Pokud váha vzroste o 20% nad normál, je potřebné zahájit léčbu
Neudržení moči a stolici Cukrovka, jaterní nebo ledvinové onemocnění
Nadměrná žíznivost Onemocnění ledvin nebo cukrovka
Kašel, nadměrná spavost Onemocnění srdce
Ztížená pohyblivost Onemocnění kloubů, artritida, spondylóza páteře